Devětsil lékařský

Čeleď

koňské kopyto, lopušice

Droga

oddenek, někdy také list nebo květ

Charakteristika

Je to vytrvalá, až 50 cm vysoká rostlina se silným oddenkem, ze kterého již počátkem března vyhání tlusté, duté, masově červené, šedoplstnaté, šupinaté lodyhy, ukončené hroznem bledě růžových úborů. U devětsilu se můžeme setkat se zajímavým seskupením květů. Ve středu květenství bývají nahloučeny obyčejně květy oboupohlavné, to znamená samčí a samičí, na okraji pak květy samičí. Na některých rostlinách nejsou na okraji žádné květy samičí, nebo jen několik, na jiných naopak je množství okrajových kvítků samičích a jen několik oboupohlavných kvítků středových. Devětsil je proto typickou rostlinou mnohomanželskou.Samčí rostliny mají květy více nahloučené a jsou nižší - asi 20 cm. Samičí rostliny tvoří hrozen s květy více stopkatými a jsou vyšší, až 30 - 40 cm. Dříve dozrávají prašníky. Opylení zprostředkuje hmyz a vítr. Po odkvětu se lodyha prodlužuje. Plodem je nažka se špinavě bílým ochmýřeným chocholem; dozrává koncem května. Semena roznáší vítr, zvěř a další živočichové. Během odkvětu vyrůstají teprve dlouze řapíkaté listy, které jsou nápadné velkou, trojhranně srdčitou, mělce zubatou čepelí, která mnohdy dosahuje rozpětí až 50 cm. Jsou to jedny z největších listů u našich rostlin. Čepel je v mládí na rubu jemně plstnatá, později se tato plst ztrácí. Kvete od března do května.

Možná záměna

Ve středních a horských polohách roste příbuzný devětsil bílý (Petasites albus), jehož květní lodyhy jsou světle žluté a listy mají výraznou nervaturu na spodní straně a na rubu jsou trvale plstnaté.

Obsahující látky

Oddenek obsahuje silici (asi 0,1%), hořčiny, sliz, třísloviny, petasin (asi 1%), isopetasol, inulin, fenol, cholin, sloučeniny síry, kyselinu angelikovou a minerální soli, v květech je navíc přítomna kyselina tanová a dextrin.

Použití

Droga působí protikřečově zejména při chorobách dýchacích cest, ale i při křečích žaludku, močového ústrojí či žlučníku, výrazně utišuje kašel, osvědčila se při astmatu, dně, reguluje látkovou výměnu, působí protirevmaticky, močopudně a proti zácpě. Čerstvé, jemně naklepané listy se užívají jako obklady na odřeniny či při výronu kloubu, kořene se zejména v minulosti užívalo proti střevním parazitům (hlístům) a vzhledem k tomu, že devětsil (na rozdíl od řady podobně působících drog) nemá nežádoucích vedlejších účinků, lze jej aplikovat i u dětí. Vnitřně se podává ve formě macerátu, nálevu (1 čajová lžička na šálek vody, 3x denně) nebo prášku, lze ji podávat i s vínem či s medem či ovesnými vločkami např. při kašli, horečkách nebo při potížích s močením. Droga však bohužel nepříjemně páchne, takže její užití může u citlivých osob vyvolat nevolnost (z tohoto důvodu se jen zřídka podává samostatně, ale spíše se přidává do směsí).

Sběr

Oddenek se sbírá časně na jaře, ještě před rozkvětem a po omytí se suší ve stínu ne umělým teplem při teplotách do 40 °C. List lze sbírat kdykoliv od jara do podzimu.

Výskyt

Roste nejraději na březích vod, ve vlhčích lesích a na zaplavovaných loukách. Vyskytuje se hlavně na vlhkých a na živiny bohatých půdách. Je rozšířen ve střední a jižní Evropě, zdomácněl v Evropě severní a dále roste v západní a severní Asii.

Využití

Kromě svého využití v léčitelství je užitečný tím, že svými oddenky zpevňuje břehy potoků.