Kopřiva dvoudomá

Čeleď

kopřivovité

Droga

list nebo nať

Charakteristika

Je to všeobecně známá vytrvalá bylina, z jejíhož plazivého a pohatě větveného oddenku vyrůstá větší počet dutých čtyřhranných lodyh, které jsou přímé, porostlé štětinkami a žahavými chlupy. Lodyžní listy jsou vstřícné, řapíkaté, vejčité až podlouhlé, dlouze přišpičatělé, uspodu srdčité nebo zaoblené, hlavně hořejší jsou na okraji hrubě pilovité, šedozelené, na obou stranách přitiskle chlupaté, s přimíšenými žahavými chlupy, 7 až 14 x 2 až 4 cm veliké. Palisty jsou volné, čárkovité až kopinaté, špičaté. Z úžlabí horních listů vyrůstají laty drobných zelenavých květů, samičí květenství jsou dlouhá a převislá, samčí jsou přímá, s kratšími větvemi. Obojí kvítky jsou čtyřčetné, mají okvětí zelenavé, štětinatě žahavě chlupaté a delší než stopky květní. Samčí a samičí květy nalézáme zpravidla na různých rostlinách, řidčeji jsou obojí květy na jedné rostlině. Samčí květy mají 4 tyčinky, samičí svrchní semeník a nevytvářejí nektar, opylení se děje větrem.Nadzemní část rostliny je kryta žahavými chlupy, což jsou dlouhé, úzce kuželovité buňky, jež jsou naspodu cibulkovitě ztlustlé a stojí na podstavečku z několika malých pokožkových buněk. Špička chlupu je velmi křehká, neboť stěna buňky je zde zkřemenělá, a proto se snadno ulamuje. Hrot se při dotyku zabodne do kůže, ulomí a část obsahu vnikne do rány. Žahavý obsah se složením podobá hadímu jedu.Plodem kopřivy je vejčitá nažka, zpravidla se však rozmnožuje vegetativně. Kvete od června do září.

Lidové názvy

žahavka, žíhavka, žihlava, prhlinka, velká kopřiva

Možná záměna

Mohla by být zaměněna s příbuznou, jednodomou, jednoletou a poněkud menší žahavkou roční (Utrica urens L.), která má vejčité, hluboce zubaté listy, často rozvětvenou lodyhu a květy v hustých přímých květenstvích a roste hojně především v nižších polohách. Žahavka poskytuje zcela rovnocennou drogu.

Obsahující látky

Listy obsahují velmi mnoho chlorofylu (až 1 %), který se z nich také průmyslově izoluje. Dalšími účinnými látkami jsou kyselina křemičitá (s močopudným účinkem), třísloviny (s protikrvácivým účinkem), aminy - acetylcholin (asi 1 %), histamin (asi 0,5 %), serotonin (asi 0,02 %), karotenoidy, vitamin B1, kyselina pantotenová (B6), glukokininy (snižující hladinu krevního cukru), sacharidy (např. arabinóza, galaktóza, glukóza, manóza), kyselina mravenčí, v mladých listech poměrně vysoký obsah vitaminu C, fytoncidní látky a v žahavých chlupech pryskyřičný sekret. Značně vysoký je i obsah minerálních látek (asi 15 %, např. hořčík).

Použití

Droga je velice oblíbená v lidovém léčitelství. Používá se jako močopudný, protikrvácivý, protirevmatický a protizánětlivý, antivirový (zejména proti virům chřipky) prostředek, ale i při chudokrevnosti a jako prostředek pro zvýšení tvorby mléka. Lze ji použít i jako podpůrný lék při cukrovce, podporuje také celkovou látkovou výměnu a trávení, takže je téměř vždy jednou z hlavních součástí směsí používaným k jarním bylinným kúrám. Osvědčila se i při chorobách jater, žlučníku a ledvin. Chlorofyl má protizánětlivé a dezodoranční účinky, působí také při hojení ran, urychluje epitelizaci a granulaci pokožky.Odvar z kopřiv, připravený půlhodinovým povařením 100 g jemně nařezané drogy v 1 litru vody okyselené octem, se používá k večernímu mytí vlasů jako prostředek zabraňující jejich vypadávání. Při hemoroidech je doporučována následující směs: 15 g kopřivy, 10 g smetanky, 30 g natě řebříčku a 30 g natě jablečníku. Polévková lžice směsi se krátce povaří v 1/2 litru vody, nechá se 10 min. ustát a pije se během dne. Při průjmech se někdy používá i odvar z kořenů, obsahující třísloviny, je možno použít i rozdrcené nažky.

Sběr

Sbírají se listy sdrhávaním z lodyh a někdy také nať, jejíž olistěné a nezdřevnatělé části v délce max. 50 cm se sežínají z mladých a zdravých rostlin srpem, a to nejlépe od jara do konce května. Někdy se sbírá také oddenek nebo květy. Suší se ve slabých vrstvách na stinných vzdušných místech nebo uměle, přičemž teplota nesmí překročit 60 °C. Je důležité ji sušit rychle, aby si droga zachovala původní zelenou barvu. Je bez pachu a má nahořklou, poněkud trpkou chuť. Kvalitu listové drogy snižují zčernalé a rozdrobené listy, případně zbytky natě.

Výskyt

Roste ve vlhkých lesích na půdách bohatých dusíkem (nitrofilní druh), hlavně tam, kam je splavována dobrá prsť, dále u lidských příbytků v plotech a příkopech nebo na rumištích či podél znečištěných vodních toků. Je domovem v nížině, ale stoupá i vysoko do hor.Původně se vyskytovala po celé Evropě, na východ do Západní Sibiře a Íránu, dnes se vyskytuje jako vytrvalý plevel téměř po celém světě, kromě tropické Afriky a Jižní Ameriky.

Využití

Kopřiva je surovinou na výrobu chlorofylu, z něhož se dále získává diterpenický alkohol fytol, jenž se užívá k výrobě vitaminu K a v kosmetice pak k výrobě deodorantů.Kopřiva je rovněž přadnou rostlinou, ovšem poněkud podřadné kvality.Z mladých kopřivových listů se připravuje salát nebo „špenát" nebo se mladé lístky přidávají do „jarních" polévek.Kopřiva se také podává jako krmivo mladé drůbeži.