Nyní se podíváme na klíčení nejrůznějších obilnin a luštěnin. V nedávné době vznikla kvůli jisté bakterii určitá antipatie v klíčky a výrobky z nich. Mohu vás ujistit, že pokud je koupíte v marketu zabalené v neprodyšné fólii, ležící tam několik dní, jistě má kterákoliv cizorodá látka skvělé podmínky k růstu a rozšíření. Když si ale naklíčíte rostliny sami doma, nehrozí při dodržování všech pravidel téměř žádné nebezpečí podobné tomu mediálně známému. Mezi výživovými odborníky jsou naklíčené byliny považovány za velmi bohatý zdroj vitamínů, minerálů, nenasycených mastných kyselin, bílkovin apod. Stačí si jen vybrat a mít odvahu to vyzkoušet. Výsledek zaručen.

Čočka
Tato luštěnina je obecně velmi dobře naklíčitelná a velice chutná v pokrmech (saláty, pomazánky). Díky svým vysokým výživovým hodnotám se nedoporučuje tepelně upravovat, jelikož tím ztrácí skoro všechny živiny. Nejlépe ke klíčení se hodí červená čočka (pozor neloupaná! -  koupíte ve zdravé výživě), ale i klasická hnědá čočka je výtečná. Přes noc namočte ve vodě hrst čočky. Druhý den sceďte přes sítko a vložte do nádoby. Já to např. ponechávám v sítku, někdo používá vespodu proděravělou pet lahev. Každopádně ať už použijete to či ono, je třeba, aby přebytečná voda po proplachování odtekla. Uschovejte do tmavší místnosti - nejlépe do koupelny - klíčky jsou pak křehčí. Neklíčíme na přímém slunci! Proplachujte několikrát denně (minimálně 3x), každý další den saje čočka víc a víc. Hotovo máte tehdy, až jsou klíčky asi 2-3 cm dlouhé. Jakmile se začnou větvit, ztrácí sílu a vitamíny, je třeba je rychle spotřebovat. Uchovávat se dají v lednici, ale nejlepší je okamžitá (nebo 24 hodinová) spotřeba.  

Mungo fazole
Rostlinka pocházející z Indie, u nás se využívá převážně ke klíčení. Její klíčky jsou výborným zdrojem vápníku, hořčíku, železa, kyseliny listové, bílkovin, draslíku a vlákniny. Často lze koupit v obchodě už naklíčenou. Já doporučuji domácí výrobu (pytlík s mungem koupíte ve zdravé výživě). Postup je stejný jako u čočky. Tímto způsobem lze připravit i cizrnu, tzv. římský hrách. Pokud by vám ani tyto rostliny nestačily a chtěli byste vyzkoušet něco dalšího, lze naklíčit ještě semínka sezamu, dýně, slunečnice, lnu, ředkvičky, obilovin (ječmen, pohanka) atd.       

Dříve se klíčení využívalo mnohem více než dnes. Naši předci nepotřebovali znát počet kalorií v jednotlivých jídlech, oni věděli, co jim dělá dobře a co nikoliv. Zkuste se alespoň částečně vrátit ke stravovacím návykům našich babiček a uvidíte, že se brzy budete cítit plni vitální energie.


Autorka: Markéta Pallová