Původní slovo tureckého původu, od kterého před více než třemi tisíci lety vznikl výraz „jogurt", zřejmě znamená „zahustit". Což nám také napovídá prapůvodní způsob, jakým se pravý jogurt vyráběl. Další historické prameny praví, že u objevu tohoto mléčného výrobku stáli bulharští kočovníci. Ti totiž převáželi mléko ve vacích z kozí kůže a bakterie, které kůže obsahovala, způsobily přeměnu mléka na kysané. Do Evropy se jogurt dostal o mnoho let později, přesněji řečeno zhruba v 16. století. Velkou zásluhu na jeho popularizaci nese držitel Nobelovy ceny Ilja Iljič Mečnikov, který si všiml, že bulharské národy žijí déle, a přikládal zásluhu právě jogurtu.

Až do první poloviny dvacátého století se vyráběly pouze jogurty bílé. V třicátých letech začala pražská Radlická mlékárna na povrch jogurtu přidávat džem. Původně proti vzniku plísně, později si však tento nápad nechala patentovat a ochucený jogurt byl na světě.

Jak je to však s jogurty, které dnes běžně nalezneme v každém obchodě? Podobají se chutí i způsobem výroby těm původním bulharským nebo tureckým výrobkům? Možná vás překvapí, že některé kelímky vůbec jogurtovou kulturu neobsahují.

Pravý jogurt má být prospěšný především pro střevní mikroflóru a k tomu jsou nezbytné bakterie rodu Lactobacillus, které obnovují ve střevech přirozenou rovnováhu. Aby byl jogurt skutečně jogurtem, musí obsahovat kromě bakterií Lactobacillus bulgaricus bakterie mléčného kvašení Streptococcus thermophilus. Výrobci do směsi přidávají ještě další bakterie a složky, které by měly přispět ještě k lepší funkci trávení a vylepšit chuť jogurtu.

Dělení dle typu kultury:

• živý -  kultury jsou v okamžiku prodeje ještě živé, doba spotřeby je krátká
• pasterovaný - vydrží čerstvý několik měsíců, nemusí se skladovat v chladu (není pravý jogurt)

Dělení dle obsahu tuku:

• smetanový - více než 10 procent tuku
• bílý - více než 3 procenta tuku
• se sníženým obsahem tuku - 0,5 až 3 procenta
• nízkotučný - 0 až 0,5 procenta tuku

Výše zmiňovaný pasterovaný mléčný výrobek by se správně jogurtem nazývat neměl. Ztratil právě ony důležité bakterie prospěšné pro lidské zdraví. Na druhou stranu však mohou obsahovat dostatečné množství vápníku a bílkovin, což jsou složky pro lidský organismus rovněž prospěšné.

Rada závěrem: pokud stojíte o pravý jogurt, věnujte pozornost etiketě na kelímku - z velké části by se měl skládat pouze z mléka a smetany a měl by obsahovat min. 8,2% tuku v sušině. Doba trvanlivosti pravého jogurtu je krátká, několikadenní.


Autorka: Tereza Matějková