Nejznámější jméno spojované s touto problematikou v České republice je nejspíše Lenka Kořínková, já dnes použiji jiný zdroj a to Jiřího Cingroše, mj. autora skvělé knihy Sám sobě doktorem. 

Tabulka dělené stravy

- potraviny se rozdělí na 3 hlavní části a několik vedlejších

Do zvláštní skupiny patří dýně a cukrové melouny, dále mléko a mléčné výrobky. Obě tyto zmiňované druhy potravin by měly být konzumovány zvlášť.

* Uhlovodany nebo uhlohydráty se nazývají také sacharidy (patří sem cukry, škroby a škroboviny).

Tabulka a doplňující informace vycházejí z knihy J.Cingroše.

Bílkoviny H+             (Tuky)	Živá potrava	Uhlovodany OH- *
maso, ryby	ovoce (i sušené)	obilí
masové vývary	zelenina (i mražená)	moučné výrobky
vejce	ovocné šťávy	chléb
lilek, baklažány	jahody, bobule	cukr, marmelády
houby	melouny	kompoty
luštěniny	suchá vína	brambory
ořechy (živá potrava)		med
semínka, jádra (živá potrava)

Dělená strava funguje na principu rozdělení neslučitelných složek potravy - bílkovin a uhlovodanů. V jídelníčku Čechů je to nejčastěji maso + příloha. Důvod k oddělení je prostý. Naše tělo používá kyselé žaludeční šťávy k rozložení bílkovin a zásadité šťávy ke strávení sacharidů. Jakmile se tyto 2 složky potkají (nejpozději v žaludku), dojde k nutnému neutralizování obsahu, což při složitosti některých jídel může trvat celé hodiny (kdyby k neutralizaci nedošlo, mohlo by dojít např. k překyselení žaludku, což se také mnohdy stává, příznaky zná nemálo z nás). Pokud hlavnímu jídlu předcházela polévka nebo předkrm, rozhodně to našemu trávení neusnadníme (lépe je nechávat větší mezery mezi polévkou a hlavním jídlem, lidský organismus může všechno potřebné včas roztřídit a řádně využít). Co se týká desertu, který je velmi často doprovázen kávou, není to naprosté tabu, jednou za čas nám to jistě přijde vhod, ale nemohu doporučit každý den. Spíše si to nechte na neděli jako něco svátečního, popř. na oběd u babičky/ tchýně, kde se vícechodovému menu jen málokdo ubrání.

Řeč ještě nepadla na neutrální skupinu, kterou je zelenina a ovoce (až na výjimky vždy zvlášť). Je dobře kombinovatelná jak s bílkovinami, tak se škroby. Pokud se rozhodneme vyzkoušet dělenou stravu, v našem jídelníčku by tyto potraviny rozhodně neměly chybět. Zelenina se hodí jako příloha zejména k větším, masitým jídlům (obědy a večeře) a ovoce se doporučuje jíst ráno ke snídani, např. s obilninami, přidáním do kaší apod. Na jaře a v létě se doporučuje kratší tepelná úprava nebo syrový stav (pro zachování vitamínů a minerálů), na podzim a v zimě je vhodné povařit a podusit, popř. přidat zahřívací koření* kvůli zachování tepla v těle (syrová zelenina a ovoce ochlazuje organismus).

* skořice, zázvor, hřebíček, muškátový oříšek, kardamom, kurkuma, chilli, koriandr atd.

V tomto článku je kladen důraz na hlavní zásadu dělené stravy, tj. oddělit sacharidy od bílkovin. Ve své stručnosti se nezabývá mnohými dalšími věcmi, které tento druh stravování doprovází. Proto doporučuji při hlubším zájmu sehnat si vhodnou literaturu k dostudování, knižní i internetové zdroje jsou na tyto informace velmi bohaté.

Na konec pár pozitivních aspektů dělené stravy. Pokud jste trpěli/ trpíte problémy se zažíváním, váš stav se po pár dnech znatelně zlepší. Zde platí zásada, že čím déle vydržíte, tím lépe pro vás. Dále by se měla dát na ústup únava, často spojená s trávením těžkých a tučných jídel. Na to se váže méně stresu a větší chuť do života. Třeba se vám vrátí již léta ztracená vůle sportovat a tím se prospěšný kruh uzavře - čím více se hýbe naše tělo, tím více se hýbou i naše střeva. Kladů je samozřejmě nespočet, vyzkoušejte sami a poznáte na vlastní kůži.

 
Autorka: Markéta Pallová

 
Použité zdroje: CINGROŠ, J. Sám sobě doktorem. Benešov: START, 1999. ISBN 80-900345-9-4