https://pixabay.com/cs/stretchen-%C3%BAsek-teplo-sport-svaly-1634784/

Pár hlavních zásad každého protažení

Abychom protažením dosáhli kýženého cíle, je třeba dodržovat několik pravidel. Před samotným strečinkem je ideální své tělo zahřát a zvýšit prokrvení svalstva. Warm – upem svůj organismus rozproudíme a poté se můžeme ihned vrhnout na samotné protažení. Naprosto postačí pár dřepů s výskokem nebo hopkání na místě s rotací paží.

Jakmile se warm –upem pěkně probudíte, zaujměte výchozí polohu na stabilním místě a trochu se zklidněte. Na rozdíl od samotného cvičení, při protahování nedbáme na rychlost a svižnost, ale zejména na kvalitu provedení každého protahovacího cviku. Vše provádíme naprosto vědomě, pomalu a hlavně plynule, bez zbytečných trhaných a ostrých pohybů. Hranici pro každého jsou jeho vlastní možnosti, co mu tělo dovolí. Není třeba příliš tlačit na pilu a rvát vše na sílu. Těsně před bodem zlomu se zastavte, důkladně všechny negativní pocity a bolesti prodýchejte, pošlete získaný kyslík hluboko do natažených svalů a při výdechu zkuste svou hranici o malinkatý kousek posunout. Zásadně nekmitáme a dbáme na řádné, pravidelné dýchání.

Opakování – matka moudrosti

Ne nadarmo se toto rčení omílá. I při strečinku má své opodstatnění. Každý protahovací cvik by měl trvat alespoň těch 20-30 sekund a po návratu do výchozí polohy dle potřeby zhruba 3x zopakován. Při dobře provedeném strečinku na sobě brzy sami poznáte tu změnu – úleva od zatuhlých kloubů, lepší pružnost svalů a časem i odstranění chronických problémů s bolestí zad, šíje, kyčlí či kolen. Své o tom samozřejmě ví kupříkladu i profesionální fotbalisté či hokejisté. V nabité sezóně náročných tréninků, s řadou obtížných zápasů naší nejvyšší hokejové Extraligy dostávají hokejisté skutečně zabrat a je pro ně klíčové pořádné protažení a relaxace unavených svalů.

 Co nás nejvíce zlobí

https://pixabay.com/cs/rozta%C5%BEen%C3%AD-sportovn%C3%AD-%C5%BEena-atlet-498256/

Vývojově můžeme svaly rozdělit do jakýchsi dvou skupin – na tzv. posturální a fázické svaly. Prvně zmíněné – posturální svaly jsou ty vývojově starší a jejich základním úkolem je udržovat vzpřímený postoj – posturu. Mají výraznou tendenci se zkracovat, protože je během každého dne přetěžujeme na maximum, a poté jim nedáme potřebné protažení. Jedná se o lýtkový sval, přední stehenní sval, hamstringy, prsní sval či biceps. Jejich protikladem jsou právě svaly fyzické, které zajišťují spíše oporu a při běžných činnostech nejsou tolik zapojovány a na rozdíl od svých posturálních sourozenců bývají postiženy ochabnutím. Patří zde hluboké svaly krku, šíje, triceps a další. Obě tyto protikladné skupiny za fyziologických okolností fungují v harmonické rovnováze. Nemusím už tedy opět zmiňovat, že je potřeba nejen cvičit a posilovat, ale též neméně důkladně protahovat a relaxovat.