Lodní přeprava už dlouhou dobu patří mezi nejspolehlivější způsoby dopravy. Zdá se ale, že ji v budoucnu čekají krušné časy.

Mezinárodní přeprava zásilek s pomocí lodní přepravy je na vzestupu. To ale dělá vrásky na tváři některým ekologickým aktivistům, kteří v tomto odvětví nevidí pokrok. Ba naopak. Očekává se, že do roku 2030 by měly emise spíše růst.

Protesty aktivistů

Vikingská loď v plamenech. To byl hlavní bod protestu, který nedávno uspořádali klimatičtí aktivisté před londýnským sídlem Mezinárodní námořní organizace. Obávají se totiž, že rostoucí emise v lodně přepravě budou mít negativní vliv na klima po celé planete. Sami se totiž snaží prosadit přísná pravidla pro emise lodní přepravy, která ale zatím nenašla příliš pochopení.

Právě naopak. Očekává se, že mezinárodní přeprava na lodích bude mít do roku 2030 naprosto volné ruce. Poslední komisní návrh na redukci námořních emisí schválil Výbor teprve nedávno, k jeho oficiálnímu přijetí ale nedojde dříve než příští rok. Spíše se očekává, že by redukce emisí měla být odložena.

Zničí to přepravní průmysl?

Taková opatření, jaká právě prošla, by znamenala, že by přísnější pravidla pro stávající plavidla platila až do roku 2023. Poté by postupně mělo docházet ke snižování produkce oxidů uhlíku, a to až do roku 2026. Toho mají výrobci lodí dosáhnout především snížením jejich rychlostí, případně větším podílem alternativních paliv.

Objevují se ale hlasy, které tato nařízení ostře kritizují. Vyzdvihují například, že kvůli nucené modernizaci by celá řada přepravních společností zkrachovala. Přeprava zásilky do zahraničí by tak mohla zabrat mnohem víc času než dříve. Důsledkem toho by se zvedla i cena služeb a celý lodní průmysl, tak jak ho známe, by zřejmě skončil. Tímto problémem se ostatně zabývá i Evropská unie, která chce jít smírnější cestou. Raději by totiž zavedla poplatky za vyprodukované emise. Otázkou ale zůstává, jestli se dá některá z zmiňovaných možností vůbec zařadit mezi dobrá řešení.