Ne, to není možné, tohle já nemůžu nikdy zvládnout. Propadala jsem se do beznaděje. Manžel byl v nemocnici po autonehodě a já měla doma dvě předškolní děti. Sice už jsem začala chodit do práce, ale přece jenom manžel vydělával víc. A hypotéka se prostě zaplatit musí. Jenže jak se zvládnu postarat o děti, naplno pracovat, a ještě jezdit za manželem do nemocnice? Neustále jsem přemýšlela co a jak, ale nic, co by řešilo celou situaci, mě nenapadalo. Nakonec mě zachránila moje maminka. Jenom jsem se s ní minula ve dveřích, vychrlila na ní, že uvařit jsem opravdu nezvládla a vystřelila jsem do nemocnice.

Vrátila jsem se na pokraji zhroucení. Nejdřív mi totiž v práci dala jasně na srozuměnou šéfová, že moji situaci chápe, ale že takhle to dál nejde. Nemůžu pořád odcházet a nechávat svoji práci na ostatních. No a v nemocnici zase špatné zprávy. Nebo, jak se to vezme. Stav Martina je stabilní, bez komplikací, ale umělou plicní ventilaci bude potřebovat i nadále. A do toho děti a ta naše hypotéka…

Mamča na mě čekala s večeří. Děti už uložila a vážně povídá: „Marti, koukej se sebrat a něco dělat, takhle už to dál vážně nejde.“ A to jsem se už opravdu rozbrečela. Jenže jak? Jak to mám udělat? A řekla jsem jí, že Martina domů jen tak nepustí, že má ventilátor a musí tedy zůstat v nemocnici. To mě ale maminka vyvedla z omylu. Její sousedka má také ventilátor a už třetí rok je doma se svým manželem a do nemocnice jen dojíždí. Svitla mi naděje. Kdyby byl Martin s dětmi doma, mohla bych se naplno věnovat své práci. Hned jsem začala na internetu zjišťovat informace. Ano, domácí umělou plicní ventilaci zajišťují specializované agentury domácí zdravotní péče. Pokud je pacient ve stabilním stavu a ošetřující lékař tuto léčbu doporučí, je plně hrazena ze zdravotního pojištění. Jupí, zajásala jsem, zítra tam musím zavolat.

A pak už to šlo jak na běžícím pásu. Ráno jsem zavolala ošetřujícímu lékaři Martina a opatrně se ho zeptala na možnost domácí zdravotní péče pro Martina. Řekl mi, že pokud najdu specializovanou agenturu domácí zdravotní péče, která zajišťuje domácí umělou plicní ventilaci a která si ho vezme do péče, tak proč ne. Tak rychle obvolat agentury. Zase tak moc těch, co zajišťují domácí umělou plicní ventilaci, není. Moje volba padla na ProCare Medical. Dokonce mají pobočku v Táboře, což je kousek od nás. Naštěstí měli volné kapacity a taky mi pomohli vyřídit všechny papíry a vůbec všechno vykomunikovali s doktory za mě. Týden na to už byl Martin doma. Udělalo to dobře nejen jemu, ale také dětem. A já se mohla v klidu ponořit do práce. Nebudu říkat, že to není náročné. To tedy je, ale tak nějak to zvládáme a je to čím dál lepší. Nebýt mojí maminky, vůbec nikdy by mě nenapadlo, že i intenzivní medicínu lze provádět v pohodlí domova a do nemocnice dojíždět, jen když je to opravdu nezbytné.